JudikaturaRozsudek
Nejvyšší soud, 30. 12. 2022
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce PROFI CREDIT Czech, a. s. … proti žalovanému Insolvency Project v. o. s. … jako insolvenčnímu správci dlužníka P. V. … o určení pravosti a výše pohledávek
Popření (celé) výše přihlášené pohledávky z titulu smluvní pokuty není podle svého obsahu neurčité a nelze ho ani vykládat jako popření (pouze) pravosti pohledávky, jestliže insolvenční správce popěrný úkon odůvodní tím, že pohledávka z titulu smluvní pokuty je nepřiměřeně vysoká, a současně žádá, aby soud uplatnil moderační oprávnění a snížil výši pohledávky;
pro účely výkladu popěrného úkonu přitom není podstatné, zda lze skutečně moderovat přihlášenou pohledávku až na částku 0 Kč a zda je v tomto ohledu insolvenční správce (případně) v právním omylu. 41. Měl-li odvolací soud za to, že se v projednávaném incidenčním sporu lze zabývat jen základem dílčí pohledávky č. 2, nikoliv též její výší, je jeho právní posouzení nesprávné.
JudikaturaRozsudek
Nejvyšší soud, 31. 10. 2024
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně R. J. … proti žalovanému EOS KSI Česká republika, s. r. o. … o určení pravosti a výše vykonatelné pohledávky
88. … Povinnost poskytnout při přezkoumání vykonatelné pohledávky přihlášeného věřitele dlužníku poučení o obsahu § 199 odst. 3 insolvenčního zákona, insolvenční soud neměl ani v době, kdy se pohledávky přezkoumávaly pouze při přezkumném jednání. Takovou povinnost nemá vůči dlužníku ani insolvenční správce …
91. … otázkou, zda popření celé výše přihlášené pohledávky lze vykládat jako popření (pouze) pravosti pohledávky, se zabýval v rozsudku ze dne 30. prosince 2022, sen. zn. 29 ICdo 54/2021, uveřejněném pod číslem 104/2023 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 104/2023“). V něm uzavřel (při výkladu popěrného úkonu insolvenčního správce týkajícího se smluvní pokuty), že popření (celé) výše přihlášené pohledávky z titulu smluvní pokuty není podle svého obsahu neurčité …
Zákon§ 199
Popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem
(1) Insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání … u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. …
(2) Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.
(3) V žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.
Spis z ISIRVyjádření k žalobě
81 ICm 1381/2026, C1-6
Na podporu tohoto jejího názoru pak poukazuje na relevantní judikaturu, zejména na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 ICdo 98/2023 ze dne 31.10.2024 a především na usnesení Nejvyššího soudu České republiky … ze dne 25.02.2025, které v bodě 18. k řešené otázce výslovně uvádí:
18. Judikatura Nejvyššího soudu je v otázce tzv. složeného popěrného úkonu insolvenčního správce ustálena v následujících závěrech (srov. … rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. prosince 2022, sen. zn. 29 ICdo 54/2021, uveřejněný pod číslem 104/2023 Sb. rozh. obč. …): [1] Popření přihlášené pohledávky je procesním úkonem, pro nějž přiměřeně platí § 41 odst. 2 o. s. ř. …
Spis z ISIRVyjádření
225 ICm 1013/2026, C2-9
Rozhodnutí, o které se Žalobkyně sama opírá, přitom svědčí Žalovanému. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30.12.2022, sen. zn. 29 ICdo 54/2021, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 104/2023 …, na nějž odkazuje sama Žalobkyně, platí, že 'popření (celé) výše přihlášené pohledávky z titulu smluvní pokuty není podle svého obsahu neurčité a nelze ho ani vykládat jako popření (pouze) pravosti pohledávky …'
Žalobkyní dovolávaný judikát tak vyznívá v neprospěch jejího vlastního výkladu.
Zákon§ 241
Neúčinnost zvýhodňujících právních úkonů
(1) Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu.
(2) Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku.
(3) Zvýhodňujícími právními úkony jsou zejména úkony, kterými dlužník a) splnil dluh dříve, než se stal splatným, …
(4) Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.
JudikaturaRozsudek
Nejvyšší soud, 31. 10. 2016
Jak přiléhavě poznamenal již odvolací soud, k odpůrčí žalobě podle § 235 a násl. insolvenčního zákona se Nejvyšší soud vyjádřil v R 60/2014 tak, že projev vůle, jímž dlužník plní dluh (peněžitý závazek) svému věřiteli, je právním úkonem … a lze mu tedy odporovat.
Nelze pochybovat o tom, že neúčinným právním úkonem může být také plnění na již splatný dluh. Prospěch, který se věřiteli dostane v důsledku takového zvýhodňujícího právního úkonu dlužníka, totiž nespočívá v tom, že věřitel dostane od dlužníka více, než by mu náleželo (nebýt úpadkové situace dlužníka), ale že je poskytnutým plněním zvýhodněn proti jiným věřitelům
(kteří by měli v konkursu pro účely poměrného uspokojení z nedostatečného majetku dlužníka stejné postavení jako věřitel, jehož pohledávku se dlužník rozhodl takto uspokojit).
Spis z ISIRVyjádření k žalobě
KSBR INS 951/2023, C1-3
Žalovaný proto nemohl mít žádné důvodné obavy o neoprávněnosti daného právního jednání, když mu bylo známo, že Dlužník disponuje aktivním majetkem a zcela jistě se nenachází v žádné platební neschopnosti.
… žalovaný zdůrazňuje, že právní jednání – poskytnutí zálohy ve výši 25.500 EUR za dodané zboží nebylo učiněno v době, kdy se Dlužník nacházel v úpadku, nebot tento měl stále (i po poskytnutí dané částky) likvidní majetek, který mu umožňoval pokrýt závazky jeho věřitelů.
